Kontakt:

Ing.Bc. Hana Rejmanová
Hostim 151
671 54 Hostim
tel.:777 555 410
hana.rej@seznam.cz
IČ: 76273326

Obchod:

výrobky z ovčí vlny smaltované náušnice

Know-how

Už nejsem nejmladší - a o nás, dříve narozených, se říká, že bychom měli být moudří a zkušení. Snad se Vám moje znalosti/zkušenosti budou hodit...

Žížaly v bytě
Mlýnek na obilí
Co/Kdy/Jak na zahradě
Mini-skleník a Pidi-skleníček
Zahradničení podle měsíčních cyklů
Pleteme za babku (pro babku)
Lepové pásy trochu jinak
Domácí jogurt
Vitamíny v zimě
Od zrna k chlebu
Bylinkový sirup
Máme rádi zvířata (škvory, střevlíky, žáby...)
Nezvaní hosté aneb humánní pastička na myši
Úvaha o bio-potravinách
Učit se, učit se... a to třetí už jsem zapomněla :-)
Jak jsme zatočili s migrénou
Proč kupovat celozrnné pečivo - anebo ještě lépe - proč péct pečivo z celozrnné mouky
Ochutnejte dýni Hokkaido

Žížaly v bytě
Domácí žížalí chov není žádná věda (a v zimě ho určitě ocení všichni, kteří se nechtějí brodit sněhem na kompost). Stačí mít kyblík, trochu hlíny no a ty žížaly :-). Pokud Vám kyblík neladí s interiérem, lze použít nejrůznější plastové krabice - spíše širší než vyšší.
1) žížaly potřebují vzduch - tedy kyblík rozhodně nezavírat
2) žížaly potřebují tmu - z hlíny určitě neutíkají a nerozlízají se po bytě :-)
3) žížaly potřebují vlhko, ale ne mokro - takže je třeba jim hlínu občas lehce pokropit vodou
4) žížaly potřebují jídlo - veškerý biologický odpad kromě masa
5) žížaly se nepřemnoží - počet kusů je limitován prostorem
6) žížaly kalifornské (i kdyby ze zajetí uprchly) naši přírodu neohrozí, protože nepřežijí zimu (když jsou z té Kalifornie :-) ) - na tom jsme se shodli s ostaními účastníky kurzu permakultury
7) žížaly hnojní (echt naše) prokážou stejnou službu jako kaliforňanky a dají se nasbírat v každém kompostu - poznáte je tak, že jsou menší a červenější než normální záhonové žížaly
8) žížaly zalézají do co největší hloubky - při odběru hlíny zpracované žížalami odebíráme tedy jen svrchní část - bude zaručeně bez žížal

P.S. Troufám si říct, že teprve teď, co spolu žijeme, jsem žížalám pořádně porozumněla. Takže letošní zimu budou mít na venkovních záhonech opravdové hody - do naší jílovité hlíny zarývám čerstvý domovní organický odpad - furt ho máme málo :-) - a na jaře od holek na oplátku očekávám krásnou humózní půdu.

Mlýnek na obilí
Máme ho od podzimu 2010, bez jakékoliv údržby mele bezvadně, koupila jsem ho přímo od fy "Komo".

Co/Kdy/Jak na zahradě
Leden
Paprika
když má 1 lístek, po 6-ti přepíchat do květináčků, jak se trošku oteplí tak znovu přepíchat - po 2 rostlinkách - a šup s nimi do pařníku, na záhon po zmrzlých
na pole - RUBÍNOVÁ, SLOVAKIA, NOVA
Celer
ALBÍN, NEON

Únor/Březen
Rajčata (na Josefa)
když mají 1 lístek, po 5-ti přepíchat do květináčků, jak se trošku oteplí tak znovu přepíchat - po 1 rostlince - a šup s nimi do pařníku, na záhon po zmrzlých
Brokolice - výhonková - spousta menších růžic, které stále dorůstají
vysévat do sadbovače
rodí celou sezónu - baštíme i listy
VITAMINA, CALABRESE

Březen
Ředkvičky
vysévat naplocho
Cibule
VŠETATSKÁ
Kedlubny - modré nedřevnatí, nezapomenout na giganty :-)
vyset do řádku, pak přepíchat
Salát raný
Špenát - po 3 - 5 semenech do důlku

Březen/Duben
Petržel
Pastinák - lze sklízet i v zimě
Mrkev
pozdní - hodí se ke skladování
výsev na konci března a potom postupně, do hrůbku, lze smíchat se salátem/ředkvičkou
5 cm od sebe, 10 cm pozdní
RONDO (kulatá, krátká vegetačí doba, lze vysévat i začátkem července)
Karotka
výsev na konci března a potom postupně, nejlépe do hrůbků, 5 cm od sebe/smíchat se salátem/ředkvičkou NEKTAR (na šťávu)
Hrách - moc doporučuji odrůdu HEJZLAROVÁ z Gengelu
po 3 - 5 semenech do důlku

Duben
Řepa - lze vysévat až do června
Kapusta růžičková
Mangold

Konec dubna
Hokkaido, Cuketa, Okurek, Meloun, Fazole (na Marka do járka)
po 3 - 5 semenech do důlku
Brambory - až si sedlák může sednout holým zadkem do brázdy :-), zatím je pěstujeme na kartónu - na trávu položit kartón, naříznout kříž, obnažit zemi, posadit bramboru a zasypat kopečkem hlíny/kompostu, vše zasypat ( posléze dosypávat) slámou

Srpen
Špenát
po 3 - 5 semenech do důlku
Ředkvičky
vysévat naplocho

Konec září
Česnek
na Václava do země, na sv. Annu ze země, listy seřezat, pomlet a smíchat se solí - pochoutka!

Mini-skleník a Pidi-skleníček
Chcete mít co nejdříve vlastní zeleninu? Postavte si mini-skleníky ze starých okenních tabulí.
Staré zarámované okenní tabule asi dokážete získat v nejbližším Eko-dvoře. Potom stačí vždy 2 tabule položit na záhon delší stranou tak, aby se dotýkaly horní hranou. Boční trojúhelníkové otvory lze uzavřít netkanou textílií.
A dokonce každá rostlinka může mít svůj privátní skleníček (horní část PETky s odšroubovaným uzávěrem) nebo alespoň ohrádku (prostřední část PETky).

Zahradničení podle měsíčních cyklů
Něco na tom měsíci možná bude. Takže jak na to:
1) Opatřete si lunární kalendář
2) Vyznačte v kalendáři uzlové dny (mezi Býkem a Blíženci a mezi Štírem a Střelcem) - v těchto termínech se má zahradník poflakovat a v zahrádce raději nic nedělat - rostlinky nemají uzlové dny rády
3) Mezi uzlovými dny se střídají vzestupná a sestupná fáze měsíce:
vzestupná fáze (od Střelce k Býkovi včetně) - měsíc vytahuje vodu do větví a plodů, doporučuje se:
- odběr řízků
- sklizeň nadzemních plodů (déle vydrží)
sestupná fáze (od Blíženců ke Štírovi včetně) - měsíc stahuje vodu ke kořenům, doporučuje se:
- řezat stromy
- sbírat kořeny a hlízy (déle vydrží)
- vysévat, vysazovat, přesazovat, hnojit
- sekat trávu (nejlépe na začátku sestupu - neporoste tolik)
4) Nový měsíc (černé kolečko v kalendáři) je období nevhodné pro práci na zahradě
5) Úplněk (bílé kolečko v kalendáři) rostliny milují. Ale pořád dáváme pozor na uzlové dny!
6) Každé znamení zvěrokruhu pozitivně ovlivňuje konkrétní rostlinnou část:
Ryby, Rak, Štír ... list
Beran, Lev, Střelec ... plod
Býk, Panna, Kozoroh ... kořen
Blíženci, Váhy, Vodnář ... květ

Pleteme za babku (pro babku)
Když jsem si kamarádce stěžovala, že je vlna na pletení příliš drahá, poradila mi, že mám zajít do second-handu, koupit starý svetr a ten rozpárat. Což jsem hned učinila. Díky Lenko :-).
Jen si dávejte pozor, aby švy svetru nebyly stříhané - šev nesmí být obšitý entlovacím stehem.

Lepové pásy trochu jinak
Kolonie mravenců (a jimi chovaných mšic) na letorostech ovocných stromů zahrádkáře moc nepotěší. Ing. Helena Vlašínová ví, jak na mravence vyzrát bez lepových pásů:
Kolem celého kmínku hustě přivážeme svazečky aromatických bylin (levandule, pelyněk,...). Mravenci, kteří se při hledání potravy orientují pomocí čichu, budou mít totálně zamotané kebulky :-).

Domácí jogurt
My máme mléko přímo od krávy - nevím, jak se bude dařit třeba z trvanlivého mléka. Ale mlékomaty naštěstí rostou jak houby po dešti :-).
- 1 litr mléka ohřát (až se z mléka začne kouřit) - říká se tomu pasterizace :-) a nechat vychladnout na 45° C (mléko je hodně teplé, ale bez problémů v něm udržíte prst)
- vmíchat 3 lžíce bílého jogurtu
- hrnec zabalit do peřiny a nechat 12 hodin stát
- hotový jogurt zamíchat... a sníst

Vitamíny v zimě
Klíčíme:
Luštěniny/obiloviny namočit přes noc do vody. Potom 2x denně proplachovat, vodu vždy úplně vylít. Klíčení by mělo probíhat ve tmě - kameninovou misku proto zakrývám talířkem. Klíčíme při pokojové teplotě, za 2 dny je hotovo.
Kysáme:
Nakrouhané zelí posolit (1 lžíce soli na 1 kg zelí), přidat trošku kmínu. Přes noc nechat uležet, napěchovat do zavařovacích sklenic i s vodou, kterou zelí pustilo. Trošku vody případně dolít tak, aby všechno zelí bylo ponořené. 3 - 4 dny nechat kvasit, potom přimáčknout víčko.
Nadchl mě recept na kyselé zelí z časopisu Gurmán - na tuku osmažit cibuli, přisypat 3 lžíce cukru a nechat zkaramelizovat. Přidat sklenici kysaného zelí, podlít 1 dcl červeného vína a dusit. No a to je všechno. Zelí je vždycky moc dobré.
Zelný salát od Vondráčků:
Smíchat nakrouhané bílé nebo červené zelí s trochou cibule, olivového oleje a soli.
Pickles:
Na 300g zeleniny dávám lžičku soli. A taky trochu hořčičného semínka.
Rádi byste si udělali domácí "pickles" a nemáte výrobní nástroj? Pěkné kvašáky mají třeba v Kosím hnízdě.

Od zrna k chlebu

Po dlouhém hledání metodou pokus-omyl je vyhráno . Chléb peču každý týden a chutná...
Začneme kváskem - je to žitná mouka smíchaná s vodou, konzistence hustší těsto na lívance. Ovšem pozor - z koupené žitné mouky se mi kvásek nedařil. Teprve když jsem kvásek nakrmila žitnými zrny POMLETÝMI na obyčejném ručním mlýnku na mák, bylo vyhráno.
Takže:
- z pomletého žita a vody udělat hustší kašičku (kvásek u nás bydlí v kuchyni v OTEVŘENÉ zavařovací sklenici)
- každý den "nakrmit", tzn. přidat asi lžíci pomletého žita, doplnit vodu a samozřejmě pořádně zamíchat
- do 1 chleba dávám 2 vrchovaté lžíce kvásku - po 12-ti hodinách je těsto pěkně nakynuté
- kvásek, kterému se daří, má v sobě vzduchové bubliny a rozhodně není cítit po acetonu

A jak na chleba :
Chleba peču v kovovém korýtku (zn. KOLIMAX), těsto je trochu hustší než těsto na bábovku. Všechny operace s chlebem se provádí při pokojové teplotě.

večer:
- 2 šálky žitné mouky (šálek je 2,5 dcl - je to hrníček naplněný asi 2 cm pod okraj)
- 2 šálky směsi oves. vloček, špaldové a pšeničné mouky
- 1 a 1/2 lžičky soli
- zamíchat
- přidat 2 šálky vody
- zamíchat
- přikrýt igelitem a na 12 hodin dát pod peřinu

ráno:
- přidat 2 vrchovaté lžíce kvásku
- přidat slunečnicová/dýňová semínka, lněné semínko a sezam
- zamíchat
- přikrýt igelitem a na 12 hodin dát pod peřinu

večer:
- nalít do korýtka vymazaného a vysypaného moukou nebo vyloženého pečícím papírem (pozor, jeden druh papíru se mi na chleba ošklivě přilepil)
- nechat další 1 a 1/2 hod kynout
- dát do trouby a zhruba 1 a 1/2 hod péct při 170°C, je jedno, zda bude trouba studená nebo vyhřátá
- vyklopit chleba z formy a nechat vychladnout

A na chleba si namažeme bezva pomazánku - jmenuje se Předposlední rande :-). Poslední rande to bude, až místo mléka přidáte pivo:
- rozmačkat balíček tvarůžků, přidat trošku mléka
- smíchat s půlkou másla
- přidat celý tvaroh
- a česnek...

Bylinkový sirup
Na sirupu jsme se stali závislými :-). Příprava je jednoduchá:
- 10 asi 20-ti centimetrových stonků máty/meduňky opláchnout, nastříhat na kousky, zalít 1/2 litrem převařené vychladlé vody a nechat 24 hodin stát
- bylinky vymačkat a přecedit
- do macerátu přidat 1/2 kilogramu hnědého třtinového cukru (může být i hnědý řepný) a 1 plnou lžičku kyseliny citronové
Zkušební vzorek v pohodě vydržel 14 dnů mimo lednici. A v zimě nezoufejte - čerstvé bylinky nahraďte nastrouhaným zázvorovým kořenem.

Máme rádi zvířata (škvory, střevlíky, žáby...)
Tihle všichni totiž na zahrádce odvedou kus práce za nás. Je tedy v našem zájmu přilákat jich co nejvíc. No a jak na to?
Škvorům nachystáme k bydlení obrácený květináč napíchnutý na plot a vycpaný vlhkou trávou.
Střevlíci budou nadšení z prkna položeného na zemi. Najdou pod ním nejen úkryt, ale nejspíš také svoji oblíbenou pochoutku - vajíčka od slimáků. (Zajímavé je, že slimáky hubí i jejich kolegové s domečkem - hlemýždi.)
Včelám samotářkám vyrobíme hotýlek z dřevěného špalíku, do kterého navrtáme hlubší vodorovné otvory široké od 2mm do 10 mm. Špalík pověsíme na slunečné místo kde neprší.
Ve starém vykotlaném stromě bude bydlet puštík/kuna/brhlík, v budkách sýkora/rehek/krutihlav - východem mají budky vždy mířit ze svahu.
Nesmíme zapomenout ani na žížaly a další půdní živočichy. Těm jednoduše nebudeme ničit jejich příbytky - pokud možno nebudeme rýt. Rytím se totiž organismy zvyklé žít hluboko dostanou na povrch a naopak. V nových podmínkách samozřejmě hynou a trvá pak dlouho, než se ztracená půdní rovnováha opět obnoví. Plevel neškodí, pokud nepřevyšuje kulturní plodiny. Elegantně se plevele zbavíme zakartónováním a ještě připravíme žížalám bohatou hostinu.
(Ti, co nemají zahrádku, nemusí zoufat - od toho je tu Ovčírna, abyste si přírody do sytosti užili :-) )

Nezvaní hosté aneb humánní pastička na myši
Geniální nápad je od RNDr. Mojmíra Vlašína.
Na rozpůlený vlašský ořech položíme květináč obrácený dnem vzhůru a to tak, že řezná plocha půlky ořechu směřuje kolmo k podložce a dovnitř květináče. Tzn. květináč je našikmo - jedním bodem je opřený o podložku a druhým o skořápku rozpůleného ořechu. (Květináč by neměl být plastový - jsou moc lehké). Myš vleze pod květináč a začně si na oříšku pochutnávat. No a jak oříšek při hodování trošku posune, sveze se hrana květináče po hladké ořechové skořápce na podložku a vetřelec je lapen. Potom se pod květináč jen zasune tvrdý papír a nezvaný návštěvník může být vyhoštěn z domu. My jsme po úspěšném lovu našli zaklapnuté květináče dva - pod jedním byl sice jen papírek s nápisem "Tůdle nůdle" - potvory děcka :-) - ale pod tím druhým byla doopravdická živá myš. Takže to funguje.

Úvaha o bio-potravinách
Bohužel, i v naší rodině už máme trpkou zkušenost s alergií - na potraviny! Zatím jsou to jen ořechy, ale stejně si říkám, co přijde dál. Přemýšlím o tom, co se za posledních 20-30 let změnilo, že došlo k tak prudkému nárůstu alergií. No a jsem přesvědčená, že je na vině jsou zejména "syntetické" potraviny, které jsou nabízeny ve většině obchodů. Všude samá Éčka, ovoce, které dozrává v kamionech a lodích místo na stromech... V této chvíli si prostě myslím, že konzumace pokud možno bio-potravin (nejlépe od lokálních výrobců) je ta správná volba. Takže jsem velmi urychlila svůj přechod k bio-potravinám a taky rozšiřuji zeleninovou zahrádku a pokusím se změnit ze "závislého konzumenta na zodpovědného a produktivního občana" :-) (Holmgren, D. Permakultura - principy a cesty nad rámec udržitelnosti) - tedy budu se snažit nakrmit sebe a svoji rodinu vlastnoručně vypěstovanými potravinami.
Je mi jasné, že ceny biopotravin v kamenných obchodech mohou odrazovat, proto si dovolím "zalobovat" a doporučit Vám brněnskou Bio banku. Nakupuji v ní od podzimu 2008 a jsem spokojená.
Murphyho dodatek :-) : "Výzkumy bylo dokázáno, že biopotraviny obsahují v průměru více vitaminů, minerálů i antioxidantů, biozelenina a bioovoce jsou na tyto látky bohatší dokonce o 50% oproti plodinám z konvenční produkce." (Menu, příloha měsíčníku Kult)

Učit se, učit se... a to třetí už jsem zapomněla :-)
Tak například svůj tajný sen - koupit statek a začít budovat ekofarmu - bych asi neuskutečnila, kdybych na "stará kolena" nezačala studovat na ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Přitom prvotní důvod ke studiu byl zcela jiný. V průběhu studia jsem ale získala takové znalosti, že jsem z realizace tohoto svého snu přestala mít strach.
A jelikož součástí přijímacích zkoušek byl test z cizího jazyka, je jasné, že bych určitě nebyla přijata, kdybych před pár lety nechodila do večerních kurzů němčiny.
Znalosti a dovednosti se k sobě skládají jako kousky mozaiky - budete mile překvapeni, jakou podobu mozaika nakonec dostane a kam se posunete.
Moje zkušenost je tedy taková, že jakákoliv investice do vzdělání (peníze, volný čas) se dříve nebo později vyplatí. Štěstí totiž přeje připraveným.

Jak jsme zatočili s migrénou
Tyto řádky jsou určeny těm, které obtěžuje výše uvedené onemocnění. Jsem totiž překvapena účinností homeopatie a akupunktury/laseru při léčení migrény.
To, že dotyčná osoba trpí migrénou, bylo potvrzeno neurologem po vyšetření na EEG. Tento lékař homeopatickou léčbu nezakazoval, ale v účinnost rozhodně nevěřil.
Přesto se dotyčná osoba pro léčbu homeopatiky rozhodla - rok byla podávána homeopatika, jednou za měsíc proběhla návštěva v ordinaci, kde MUDr. XX (odborník na homeopatii a akupunkturu) prováděl léčbu laserovou lampou - dotyčná osoba se totiž bála jehliček :-). (Účinek laserové lampy je prý s účinkem akupuntury srovnatelný.) Po roce léčby ataky migrény vymizely a dotyčná osoba je od poloviny roku 2007 zcela bez problémů.

Proč kupovat celozrnné pečivo - anebo ještě lépe - proč péct pečivo z celozrnné mouky
Myslím, že následující tabulka nepotřebuje žádný komentář.

Obsah [mg ve 100 g] Pšeničná mouka celozrnná Pšeničná mouka hrubá Pšeničná mouka hladká a polohrubá
Vitamin B1
Vitamin B2
Vitamin B3
Vápník
Fosfor
Železo
Hořčík
0,395
0,113
3,94
35
310
3,9
123
0,334
0,085
2,5
29
138
2,2
75
0,143
0,058
0,58
18
90
1,2
16
(Momčilová, P. Pečeme chléb a housky doma a na chalupě)
Pozn.: Celozrnnou mouku kupuji zásadně v bio kvalitě - ve slupkách "nebio" zrn se může vyskytovat zvýšené množství hnojiv a pesticidů.

Ochutnejte dýni Hokkaido
Dýni lze koupit v prodejnách zdravé výživy - pozor, na konci zimy už bývá docela drahá - tou dobou české zásoby zřejmě dochází a dýně se začíná vozit ze zahraničí. Dýně prý blahodárně působí na slinivku a údajně vyplavuje z těla toxiny. Každopádně je moc dobrá, zdravá taky a u nás ji miluje celá rodina. A teď co s ní:
1) Hokkaido se neloupe! - slupka již po krátkém vaření změkne. Takže dýni jen pořádně umyjeme.
2) Po rozkrojení prostředek dýně se semínky vydlabeme, semínka pod vodou oddělíme od dužiny, usušíme a na jaře zasadíme (nebo se semínka mohou upražit v troubě a pak jíst - ale to jsme zatím nezkoušeli)
3) No a teď už vaříme/pečeme/smažíme:
Polévka:
Kostičky dýně uvařit, rozmixovat, osolit, vmíchat zakysanou smetanu. Mňam
Dýňové lupínky:
Dýni nakrájet na půlměsíčky, na plechu promíchat s trochou oleje a soli, upéct v troubě. Taky mňam
Dýni přidáváme do nejrůznějších sladkých i slaných jídel a vždycky je výborná.
Jinak mám v záloze ještě spoustu zajímavých dýňových receptů, ale než je pustím do světa, tak je musíme vyzkoušet. Howgh